Recenze: kniha Večerní sláva Wiederhausera od brněnského autora Jiřího Maršálka

Pokud stejně, jako já, rádi čtete, věřím, že by vás mohl oslovit můj dnešní článek – recenze zbrusu nové knihy Večerní sláva Wiederhausera od brněnského autora Jiřího Maršálka. Kniha je žánrově v duchu psychologicko-filozofického románu, který vás přiměje častokrát se zamyslet nad otázkami šťastného a spokojeného bytí, či nad vnímáním morálních hodnot. Kniha ve mně vyvolala v obecné rovině velice pozitivní dojem – a vám, komu není takový literární žánr cizí, ji vřele doporučuji… Víc v následující recenzi.

Ke knihám jsem měla blízko již od dětství, jako malá jsem četla v podstatě neustále a vlastně i mimo jiné mě tato záliba pak přivedla k vysokoškolskému studiu Literární akademie.

Láska ke knihám mi vydržela dodnes, i když, mrzí mě, že na čtení nemám už tolik času, jako dřív. Ale pokud se mi do rukou dostane zajímavá kniha, navíc i s doporučením, vždy si ji ráda přečtu.

Stejně tak tomu bylo v případě nové knihy “Večerní sláva Wiederhausera”, kterou napsal brněnský autor Jiří Maršálek. Požádal mě, zda bych si knihu nepřečetla a následně nenapsala recenzi, s čímž jsem samozřejmě souhlasila. 

Žánr knihy vystihuje asi nejlépe psychologicko-filozofický román, v němž hlavní postava příběhu, Tomáš, vypráví na rodinné sešlosti určité události předchozích let jeho života, které měly naprosto zásadní vliv na jeho současné smýšlení, reflektování sebe samého a také, na chápání zásadních hodnot a zásad života – které se, jak se ukázalo, zcela liší s názory mnoha lidí jeho nejbližšího okolí.

Děj celé knihy se odehrává během jednoho večera, na rodinné sešlosti – oslavě, na které se sejde několik nejbližších členů rodiny, včetně zmiňovaného Tomáše – bratra vypravěče celého příběhu.

I když je kniha ve své podstatě zejména filozofická a nutí čtenáře k hlubšímu zamýšlení nad často poměrně složitými tématy, je příběh protkaný i humorně vykreslenými situacemi (viz moment, kdy otec na rodinnou oslavu zve zároveň i své zaměstnace) a častokrát i určitým cynismem, kdy hlavní postava jedná v jisté momenty bez empatie a dobrého vychování.

Příběh, který ve druhé polovině knihy vypráví již místo Tomášova brata sám Tomáš, poukazuje na souhrn zásadních událostí v Tomášově životě, o kterých neměl nikdo z rodiny ani ponětí – i proto je postupné odkrývání pravdy, jak Tomáš žil a co se mu přihodilo, pro jeho nejbližší poměrně šokující.

V každé ze situací, které jsou součástí příběhu, se autor pozastavuje nad určitými filozofickými otázkami, které čtenáře donutí přemýšlet – zejména o podstatě hledání cesty za poznáním a šťastným bytím – o jehož zásadách mohou mít různí lidé různé představy.

Často se autor ve svém textu vrací také k literárním i filosofickým velikánům a jejich dílům – na své si při čtení této knihy jistě přijdou milovníci klasické světové beletrie.

Stylistika knihy je do velké míry archaizovaná, až je pro čtenáře často těžko rozpoznatelné, v jaké době se příběh odehrává – zda v součastnosti, či v minulosti – období literárních bouřliváků, jejichž tvorbu svým stylem kniha Večerní sláva Wiederhausera často připomíná.

Celkově na mě kniha působila silným dojmem, text byl čtivý, zbytečně se nesklouzával do bezvýznamných, či plytkých pasáží. Pobavila, zároveň přinesla podnět k zamyšlení. Za sebe mohu rozhodně doporučit.

Objednávat můžete buď přímo přes nakladatelství Formal Group – ZDE  
Najdete také v nabídce Knih Dobrovský – ZDE