Od šedesátek po devadesátky. Jak se měnily české obýváky?

Retro je v módě. Nábytkáři vyrábí skříně a komody inspirované uplynulými dekádami. Na bazarech frčí křesla ze šedesátých nebo osmdesátých let. Pojďte s námi nahlédnout do obývacích pokojů, ve kterých žili naši prarodiče a rodiče a vyberte si z nich to nejlepší do interiéru 21. století.

Šedesátky přály designu

Šedesátá léta zanechala v nábytkářství silný otisk. Československo se po temných padesátých letech nadechlo. Designéři excelovali na Expu 1958 v Bruselu. I po více než šedesáti letech jsou populární křesílka Brusel, která byla na této světové výstavě prezentovaná. Jsou jednoduchá a elegantní a svého času patřila do každého obýváku. Stejně jako nízké obývací stěny, povětšinou prosklené. Za nimi byly naskládané knihy nebo porcelán a broušené sklenice z výbavy, které se používaly jen o svátcích. Nechyběla ani komoda, z níž zmizela háčkovaná dečka a váza, aby udělaly místo prvnímu televizoru. A nezbytností byl i rozkládací gauč a peřiňák.

Hranaté sedmdesátky

Zatímco design šedesátých let byl hlavně oblý, příjemný na pohled, tak sedmdesátá léta přinesla hrany a ostré linie. Obývací stěny vyrostly do výšky. Prosklení zmizelo nebo zůstalo jen minimální. Obýváku dominoval gauč a televizor, v rohu nechyběly pokojové květiny, například dnes tak oblíbená monstera nebo tchýnin jazyk. Koberec, který v šedesátkách zakrýval jen část parket, se roztáhl na celou délku obývacího pokoje.

Sektorové osmdesátky

V osmdesátých letech se v obývacím pokoji definitivně prosadily televizory. Kdo měl styky a možnost nakupovat v tuzexu, černobílou obrazovku vyměnil za barevnou. V obývacích stěnách se na televizor pamatovalo, takže se ocitl přesně uprostřed nábytku a stal se jakýmsi středobodem rodinného života. Sedačky zpohodlněly. Dřevěná madla pomalu mizela, pořizovaly se sedačky a křesla plně potažená kůží nebo látkou. Obýváky se – díky socialistické produkci – podobaly jeden druhému.

Svobodné devadesátky

Po revoluci přišlo nadechnutí a trh se otevřel trendům ze západu. Kdo měl peníze, zbavoval se socialistického nábytku a nakupoval nový. Velké obývací stěny s úložnými prostory ale přetrvávaly. Sedačky byly oblejší, barevnější, potažené kůží (i umělou) nebo novými látkami. Stěny se zdobily obrazy, i kdyby mělo jít jen o reprodukce. Populární byly různé sošky, porcelán a samozřejmě záclony, závěsy a další bytový textil.

Zajímavé je, že po vlně minimalismu posledních let, kdy v obývácích bylo jen pár kusů nábytku, se do módy vrací obývací stěny. Částečně proto, že vládne vlna retro stylu a částečně proto, že úložné prostory jsou prostě nutností.