Deník. Žena za pultem, díl 1.

V dnešním díle mé osobní, blogové rubriky, se ohlédnu za jednou úžasnou etapou mého života. Určitě mnozí z vás víte, že jsem spoustu let hrála coby DJka. Díky této práci jsem procestovala kus světa a zažila tolik věcí, které by vydaly na dobrodružný román. :) Co mě k této profesi přivedlo a jaké to vlastně bylo, hrát nekomerční, undergroundovou hudbu, kterou by ode mě – coby bývalé Miss – očekával jen málokdo? :) Čtěte dál a mrkněte i na fotky z mých časů „ženy za pultem“. Bylo to krásné období, divoké, neuvěřitelné…a stálo za to.

Ve svém životě jsem se už několikrát přesvědčila o tom, že plánovat si jakoukoliv budoucnost nemá v mém případě smysl. :) Osud mi do cesty přihrál vždy takové věci, které zásadně ovlivnily mé další kroky a já se ocitla tam, kde bych to v žádném případě nečekala. Abych to uvedla na pravou míru…

Pocházím z malého města, Moravských Budějovic a jsem z lékařské rodiny. Můj táta je doktor, gastroenterolog a specialista na východní medicínu, děda byl uznávaným obvodním lékařem, stejně tak praděda… Zkrátka, lékařské řemeslo u nás přecházelo z generace na generaci a tak nějak se očekávalo, že v tom budu pokračovat i já. A upřímně – v tom přesvědčení jsem žila celé své dětství i já a ani mě nenapadlo, že bych někdy mohla dělat něco jiného…

K zásadnímu zvratu došlo v mých 17 letech, kdy maminka vystřihla z časopisu Květy :) přihlášku na soutěž Miss, posadila mě na vlak a hurá do Prahy, na výběrové kolo.  Jak to celé dopadlo, už asi víte a moc ráda se tu k tomu někdy vrátím. Zkrátka v 17 letech jsem se pak coby vítězka této soutěže ocitla v Praze – kde jsem měla práci a povinnosti. Gymnázium jsem dodělala dálkově a od té doby žila „na vlastní pěst“.

Následující roky byly divoké, prošla jsem si vším možným (o tom taky jindy) – až jsem začala chodit s jedním fajn klukem z Liberce. Vždycky mě přitahovaly takové ty „záporňácké typy“ – což tento kluk byl. :) Mimo jiné – dělal i DJe, což mi hrozně imponovalo. :))) A jednou, když jsem se za ním jela do Liberce podívat,  mi přes den, v klubu, nabídl, ať si zkusím zahrát – tenkrát se hrálo ještě z desek a gramofonů a to bylo NĚCO!!!

Už tenkrát, když jsem si to zkusila, tak mě to neuvěřitelně chytlo (ale samozřejmě, absolutně mi to nešlo. :) Do té doby jsem neměla nějaký vlastní hudební názor – ale právě tato hudba, taneční, elektronická, mě naprosto nadchla. A věděla jsem, že to budu chtít zkoušet dál.

Přes další známé a přátele jsem se dostala v Praze k produkčnímu jednoho klubu a uprosila ho, jestli bych sem nemohla přes den, když je zavřeno, chodit trénovat. Abych to vysvětlila – pořídit si domů aparaturu a techniku byla otázka třeba 60tis a to jsem opravdu neměla.

Naučit se hrát z gramců, umět srovnat zvukem dvě desky…to byla síla. Nesčetněkrát jsem s tím chtěla švihnout a vykašlat se na to. Učil mě tenkrát jeden fajn DJ z Prahy, DJ Lumír a měl se mnou fakt trpělivost. Bavilo mě to, bavil mě ten svět kolem, svět nočního života, mejdany, noví lidé, svoboda, kterou jsem si tenkrát fakt užívala.

Produkční toho klubu, kde jsem se učila, zároveň i DJe zastupoval – měl svou agenturu a DJe nabízel do klubů a na akce na hraní. Asi po půl roce mi domluvil první veřejné vystoupení, shodou okolností v Brně, na velké halové party Citadela. Jak to dopadlo? Naprostým fiaskem. :))) Klepaly se mně ruce, tréma, jako v životě nikdy a totálně jsem to celý podělala. Z ostudy kabát.

Naštěstí mě to neodradilo, stejně tak i negativní ohlasy na to, že se coby bývalá Miss snažím zviditelnit. Abych to vysvětlila – hrála jsem hudbu, kterou by od křehké „modelky“ asi nikdo nečekal – techno, později pak hardtechno. Byla to undergroundová hudba, která se s mým „druhým životem“, kdy jsem zároveň dělala modelku, chodila přehlídky, fotila pro komerční časopisy…absolutně neslučovala.

Nicméně, mě ten život plný absolutních rozdílů tenkrát strašně bavil, žila jsem si ve dvou odlišných světech, plných rozdílů. Vypadalo to běžně tak, že jsem třeba v pátek chodila přehlídku luxusních šatů, pohybovala se ve „vyšší společnosti“, v krásných místech…a po skončení jsem si ty luxusní šaty převlékla, vzala si svoje oblíbené tričko s lebkou, hodila si přes rameno kufr s deskama a hurá někam do undergroundového klubu, hrát techno. Oba světy jsem milovala a bavilo mě se „měnit, jako chameleon“…

K tomu zásadnímu zvratu v mém DJském životě ale teprve došlo. O tom ale až příště. ;)