Deník. Pomalovaná! :)

Dnes na blogu trochu z jiného “soudku”, než obvykle – v mé osobní, deníkové rubrice, to totiž bude o tetování! :) Kdo mě zná tak ví, že se mi tetování líbí a já se musím pochlubit, že minulý týden mi přibyly hned dvě nové “kérky”. Kdy jsem s tetováním začala a proč, kdo mě tetoval a jaký má pro mě tetování význam? To vše vám dnes prozradím… :)

Je mi jasné, že věc, jako je tetování, je i v dnešní době možná stále dost kontroverzní. Jedněm se líbí, druzí něčím takovým opovrhují… Ano, jasně, setkávám se i s názory, že potetovaní lidé jsou “divní”, rebelští, pobuřující… Já mám na to svůj pohled a ničí názor samozřejmě nevyvracuji, respektuji to, co si myslí ostatní, ovšem, pro mě je důležité to, jak se tetování líbí mně… :)

Ano, tetování se mi líbilo asi vždy a hodně dlouho jsem uvažovala, že si nějaké tetování nechám udělat. Ale problém byl v tom, že jsem nevěděla “co a kam”. Nechtěla jsem přijít do tetovacího salonu a něco si jen tak vybrat z katalogu.

Nelíbily se mi ani vysoce módní motivy různých dob – třeba oblíbené kérky typu “čínský nápis”, ostatný drát kolem nohy, klikaté tetovaní na bedrech… Přišlo mi, že je minimálně divné nechat si navždy vytetovat něco, co jen “IN”.

Proto jsem si svoje první tetování nechala udělat až relativně pozdě – asi ve 30 letech.

Byla jsem s manželem na výletě v Amsterdamu a navštívili jsme tam jednu výstavu, malířky Leane Ellis, která kreslí až snové obrázky. Já se do nich absolutně zamilovala – a jeden z nich mě upoutal natolik, že jsem si hned řekla – to je přesně to, co bych chtěla mít i na kůži.

Obrázek jsem si koupila a asi půl roku jsem ho měla doma vystavený na stole a každý den jsem se na něj dívala. Líbil se mi čím dál víc – a bylo jasno.

S prvním tatérem mi poradil manžel, který má sám kérek celkem dost. :) Šla jsem k tatérovi Mirovi do brněnského studia Revolt-Ink, Miro je vyhlášený tím, že umí udělat opravdu hodně věrnou kopii čekoholiv – a na kůži.

A tak vzniklo moje první tetování – na vnitřní straně paže. Toto místo jsem vybrala schválně – aby tetování nebylo moc vidět. :) A říkala jsem si, že žádné jiné tetování chtít nebudu.

Nooo, opak byl pravdou. Ano, jak říkají všichni, kdo tetování už mají – je to něco, jako droga. Jakmile začnete, je těžké zůstat jen u jednoho. :)

A já měla hned jasno, že tetování na téže ruce chci rozšířit.
Asi za rok jsem se objednala k vyhlášenému tatérovi Ondrashovi do Znojma – je to kamarád manžela a dělal mu  v té době několik tetování.

A tak vznikly květiny a motýl na vnější straně paže. Je to speciální, akvarelové tetování, hodně barevné a jiné, než dělají mnozí jiní tatéři – Ondrash je na to fakt “best of”. Akorát má hodně plné termíny – objednací lhůta je k němu klidně i 2, 3 roky.

Pak jsem měla asi 3 roky s tetování pauzu – ale loni jsem si řekla, že tetování opět trochu rozšířím… :)

Hledala jsem ke komu se objednat, nechtělo se mi čekat na Ondrashe další 2 roky. A opět mi pomohl manžel, který si nechal dělat tetování v Brně, ve studiu Tattoo Bar, od tatérky Darii Mléčné.

Daria je akademická malířka a kreslí nádherné obrázky, opět hodně ženské, barevné – no, přesně můj styl… :) A super je, že nemá tak dlouhé objednací termíny.

V září jsem šla na konzultaci a v říjnu jsem měla termín. A tak vznikly moje další dvě kérky, květiny a motýl. Líbí se mi barevnost a určitá abstrakce, je to jemné, ženské.

Ano, vím, že tetování je na celý život. Ale vím, že se mi bude líbit pořád. A že budu potetovaná babička? To mi vůbec nevadí – naopak, vím, že budu mít svůj vlastní a jedinečný styl. ;)

A jaký je váš názor na tetování? :)