Deník. Nová rubrika o mém životě, nejen v Brně.

Konečně. Konečně jsem se dostala k tomu napsat první článek v rubrice, o který jsem už dlouho přemýšlela. Rubriku jsem pojmenovala DENÍK – bude osobní, otevřená, možná trochu kontroverzní, bude o mně, mém každodenním životě, bude o tomto blogu a samozřejmě, bude i o Brně. K vytvoření této rubriky jste mě dovedli i vy, čtenáři – psali jste mi, že by vás právě osobní články zajímaly. Tak tady jsou. :) Budu ráda i za vaši zpětnou vazbu – ta je naopak inspirací pro mě! 

Začínám tedy 1. dílem mého DENÍKU. Kdo jsem? A proč jsem se rozhodla založit tento blog? O čem blog Cool Brno Blog vlastně je?

Jmenuju se Míša Salačová, je mi 35 let – u této číslovky se vždycky pozastavím, ale v tom pozitivní slova smyslu, holky, život, vyrovnaný, více sebejistý, vnímám fakt až po 30. roce, možná i blíž k roku 35. ;) Psát o své minulosti nechci, jednak z důvodu, že by to bylo pomalu na román, za druhé, nemám moc ráda veřejné “sebereflektování”, jako člověk jsem, myslím, celkem skromná, tak mi to nějak nepřijde vhodný. ;)

Jsem už skoro 11 let šťastně vdaná a mám dva malé kluky, Olivera 7 a Damiena, 5. Proto tu čekejte i moje postřehy ze života mámy. :) A samozřejmě, i coby manželky – život s chlapem je taky rozhodně pestrý, to mi vy, co jste zadané, dáte určitě za pravdu. ;)
Co je mojí prací? S manželem už řadu let pořádáme koncerty a turné. Já mám na starosti booking vystupujících, řeším s jejich agenty podmínky, smlouvy, požadavky pro jejich vystoupení. Svou práci mám strašně ráda. :)

Pokud vy chcete, klidně napište, co by vás o mně zajímalo, ráda o sobě napíšu víc – pokud budete chtít, vy. :)

V Brně, respektive v Říčanech u Brna, žiju už 9 let. Přistěhovala jsem se sem z Prahy, ale mé rodné město jsou Moravské Budějovice, kousek od Třebíče. V Praze jsem žila asi 8 let a zcela narovinu, Praha mi k srdci nikdy nepřirostla tolik, jako Brno. Jen mě dodnes mrzí, že v Praze žije celý zbytek mé rodiny – mám hezký vztah s mojí maminkou, babičkou, sestrou – a právě ty jezdím navštěvovat do Prahy. Bohužel, času je málo – hlavně od té doby, co můj starší syn chodí do školy.

Proč vznikl tento blog? Nápad založit blog mě osvítil jako blesk z čistého nebe. Pamatuju si ten den celkem přesně. Byla jsem doma, léčila jsem se po angíně. A žehlila jsem. :) Jak to bylo dál? O tom vám napíšu zase příště. :)

A na závěr – pište mi, jaká témata – osobní, nebo týkající se vlastně naprosto čehokoliv, byste v rámci této rubriky uvítali. Nebráním se fakt ničemu. ;)

Mějte se zatím krásně,

Míša